Životopis
Nicolaus Copernicus původně studoval církevní právo a medicínu v Itálii v rámci přípravy na kariéru v Katolické Církvi. V Itálii se začal zajímat o astronomii, kterou pak ve volném čase věnoval práci církevního správce v polském Frauenbergu. V krátkém eseji, Commentariolis (Malý Komentář), představil svůj heliocentrický systém, ve kterém Slunce je středem vesmíru, se všechny hvězdy a planety obíhající kolem něj v kruhové oběžné dráhy. Copernicus se snažil vysvětlit pohyby planet, které byly ve dnech před vynálezem dalekohledů viditelné pouhým okem a které neodpovídaly staršímu modelu vesmíru řeckého astronoma Ptolemaia. Koperník publikoval delší, úplnější úvahu jeho teorie, De revolutionibus orbium coelestium (O Revolucích Nebeských Sfér), v roce 1543, krátce předtím než zemřel. Jeho heliocentrický model vesmíru byl zpochybněn většinou astronomů té doby, stejně jako církví. Po Koperníkově smrti mezi několik obránců jeho myšlenek patřili Johannes Kepler a Galileo Galilei. De revolutionibus byl v letech 1616 až 1835 na rejstříku zakázaných knih katolické církve. Teoretická podpora systému Copernicus byla poskytnuta téměř 150 let po zveřejnění De revolutionibus teorií sira Isaaca Newtona o univerzální gravitaci. Jeho dalším velkým úspěchem byl jeho návrh, aby se země jednou denně otáčela po vlastní ose.