Úzkost a emoční reakce mají centrální úlohu v mnoha teorií, z koktání, například, že lidé, kteří koktat, by mělo tendenci mít emocionálně citlivý temperament. Možný vztah mezi koktáním a určitými rysy temperamentu nebo osobnosti byl přezkoumán a analyzován se zaměřením na časové vztahy (tj., co je na prvním místě). Bylo důsledně zjištěno, že předškolní děti, které koktají (jako skupina), nevykazují žádné tendence ke zvýšeným temperamentním rysům plachosti nebo sociální úzkosti ve srovnání s dětmi, které koktají. Významné rozdíly ve skupinách byly však opakovaně hlášeny u znaků spojených s nepozorností a hyperaktivitou/impulzivitou, což pravděpodobně odráží podskupinu dětí, které koktají. Dostupné údaje nejsou v souladu s návrhem, že riziko přetrvávajícího koktání je zvýšeno emocionálně reaktivním temperamentem u dětí, které koktají. Sociální úzkost související s řečí se vyvíjí v mnoha případech koktání před dospělostí. Snížení sociální úzkosti u dospělých, kteří koktají, samo o sobě nemá za následek významné zlepšení plynulosti řeči. Studie neodhalily žádný vztah mezi závažností motorických symptomů koktání a temperamentními rysy. Navrhuje se, že situační variabilita koktání, související se sociální složitostí, je účinkem zásahu ze sociálního poznání a nikoli přímo z emocí sociální úzkosti. Stručně řečeno, studie v tomto přehledu poskytují silný důkaz, že osoby, které koktají, nejsou charakterizovány ústavními rysy úzkosti nebo podobnými konstrukty.
vzdělávací cíle: tento článek poskytuje přehled a analýzu studií úzkosti, temperamentu a osobnosti, organizovaných s cílem objasnit vztahy příčin a následků. Čtenáři budou schopni (a) pochopit význam velikosti účinku a distribuce dat pro interpretaci skupinových rozdílů; (b) pochopit roli časových vztahů pro interpretaci příčiny a následku; (c) diskutovat o výsledcích studií úzkosti, temperamentu a osobnosti ve vztahu k koktání; a (d) diskutovat o situačních variacích koktání a možné roli sociálního poznání.