udělali Jsme slovo alespoň jednou v našich životech.
pravděpodobně vznikla z jazykové hry, která zničila všechny samohlásky. Nebo láskyplný termín pro milence, což je pro netrénovaného posluchače nepochopitelné. Možná to bylo tajemství sdílené mezi sourozenci, aby odvrátilo rušivé uši, zejména ty zvědavých dospělých.
proč vytváříme slova?
není divu, že jsme vykouzlit nová slova, a to buď ze vzpomínek, zlomyslný převlek či čistá fantazie a zábava.
Někdy jsme se tak učinit proto, že chceme být exkluzivní, nebo jsme elektrifikována naše představit světy a fascinující příběhy. Jindy, můžeme mít pocit, že běžná fráze prostě není dostatečně účinná, aby zapouzdřila to, co skutečně cítíme. Romány Roalda Dahla jsou plné příkladů, které ukazují, jak by tomu tak mohlo být. Nepřidává „giganticus“ určitou extravaganci, kterou jeho nepopsatelné synonymum „gigantic“ nemohlo?
To je také vidět, s novými slov a frází na našich digitálních zařízení, jako „totálka“, „noob“ nebo „troll“. Někdo by mohl namítnout, že tyto nové způsoby komunikace online povedou ke katastrofickému a destruktivnímu konci všech jazyků. Ale neustále se měnící internetový jazyk může dokonce spojit lidi po celém světě, překonávání překážek rasy, třída, stáří, pohlaví a vzdělání. Vynález slov není nový a může nám dokonce pomoci lépe komunikovat.
vytváření nových slov, známých také jako neologismus, je to, co obohacuje jazyky a činí konverzaci kreativní záležitostí. Zatímco většina jazyků se vyvíjí a mění přirozeně, některé jazyky jsou zcela konstruovány s agendou.
umělec Hildegard von Bingen, byla abatyší kláštera v Německu, která vynalezla Lingua Ignota („Neznámý Jazyk“ v latině). S více než tisíc slov, to bylo postaveno z mystických a náboženských důvodů.
Více nedávné postavena jazyků byly také vynalezl zábavu a umělecké cíle v mysli, jako Dothrakové v David Peterson Hra o Trůny série — což v podstatě čerpal inspiraci od J. R. R. Tolkienovy proslulé elfské jazyky. Ve své eseji, tajný Svěrák, Tolkien sdílel, jak „tvorba jazyka a mytologie souvisí ve funkcích“, kde jazyk byl důležitým zařízením, které dalo hlas lidem ve světě příběhů.
Nová slova, také se objeví, když jsme se snaží najít způsoby, jak popsat konkrétní významy v naší každodenní mluvě. Ve skutečnosti mnoho nových slov vynalezli známí spisovatelé. Tato slova jsou někdy (a předvídatelně) označována jako autorismy. To není překvapující, když přemýšlíme o tom, jak William Shakespeare vytvořil více než 400 slov, která od té doby vstoupila do běžné anglické lidové řeči.
· „Green-eyed monster“ – William Shakespeare v Othellovi
Význam: Žárlivost, představit jako monstrum, které útočí lidí. Ve své hře ji Shakespeare použil ve větě “ oh, pozor, můj Pane, žárlivosti!/ Je to monstrum se zelenýma očima, které se vysmívá / maso, na kterém se živí“.
* „the creeps“ – Charles Dickens v David Copperfield
význam: pocit odporu, hrůzy nebo strachu. Toto slovo může být ovlivněna „strašidelný“, také vynalezl v roce 1830.
· „Jabberwocky“ – Lewis Carroll v Přes zrcadlo
Význam: Nesmysl, blábol nebo bezvýznamný jazyk. Toto bylo z Carrollovy básně v knize, která obsahovala několik neologismů.
* „Nerd“ – Dr. Seuss v případě, že jsem běžel Zoo
význam: Nudný nebo nudný člověk. Další hláskování bylo „knurd“ („opilý“, pozpátku) – nicméně jeho původní význam v příběhu Dr. Seusse je stále diskutabilní.
· „Tween“ – J. R. R. Tolkien ve Společenstvu Prstenu
Význam: kontrakce „mezi“, toto slovo popisuje mládež ve věku 10 a 12 let. V Tolkienově původním textu odkazoval na hobity ve věku 20 až 33 let.
co nám vymyšlená slova říkají o jazycích?
Tam je věda a jednání ve vzájemné úsilí za tyto výtvory. Nové jazykové vynálezy čerpat nás blíže podívat na gramatická slova (,,) a podstatná jména nebo slovesa, o čem mluvíme (pohyb, jablko, láska). Někdy nám umožňuje vidět, jak různé“ skutečné “ jazyky používají gramatiky odlišně a přesto mají společný vzor. To ukazuje, že spisovatelé ne vždy vytahovali slova ze vzduchu.
například, v angličtině jsou věty, které se mohou objevit delší („rád bych trochu rýže“) i když to trvá kratší dobu, v jiných jazycích se dostat do bodu (Malajský, kde jeho anglický ekvivalent by byl „chci rýže“). Přesto v obou příkladech začíná zájmeno („I“) věty, následované slovesem („chtěl bych“/ „chci“) a objektem („rýže“).
nové jazyky pracují na podobných gramatických a jazykových strukturách. Také nás tlačí k závěru, jak gramatika funguje v jazyce — pokud jsme schopni rozpoznat vzorec. Funguje to podobným způsobem, když se učíme jazyky efektivně, prostřednictvím znalosti základních slov, pravidel vzoru a rozpoznávání slov a zvuků s jejich významy.
Vědci Iga Nowak a Giosuè Baggio provádí experiment, aby zjistili, zda se děti a dospělí mohli učit konstruovány jazyků s častým slova, která byla striktně stanovena ve větách. To je v rozporu s volnějšími pohyby slov, které se dějí v reálných jazycích. Výsledek? Dospělí se objevil lepší na učení vynalezli jazyky, jak by mohly spoléhat na předchozí znalosti a zkušenosti s jazyky, navzdory tomu, že pravidla jdou proti tomu, jak skutečný jazycích práce. Tímto způsobem mohou nové jazyky poskytnout bránu k pochopení toho, jak se učíme jazyky.
můžeme přeložit nová slova?
Často, tam jsou slova, specifické kultury, které jsou nepřeložitelné jinde, a překladatelé se ocitnou v podobné dilema, když jde o překlad se nová slova.
někteří překladatelé nechávají slova tak, jak jsou, způsob, jakým se obvykle překládají nepřeložitelná slova. V jiných případech, kdy má původní slovo gramatickou chybu (např. „nejhorší-est“), se podobná gramatická chyba vyskytuje i v jeho překladu. Způsoby překladu, studna, nepřeložitelná slova, budou vždy horlivě diskutovány, protože nová slova se stále objevují a vstupují do našeho lexikonu, jako vždy. Může to být matoucí, ale překladatelé mohou a využijí příležitosti k uplatnění své kreativity, když se potýkají s novými slovy.
mezitím, tam je nic, co může zastavit lidi od crafting nová slova a způsoby komunikace ve vyprávění. Jako inteligentní bytosti kreativně hledáme neprozkoumané i způsobem, který vyjadřujeme. A jak se blížíme ke Světovému dni knihy, vyzývám vás všechny, abyste oslavili slova, ať už nedávno vynalezená nebo ne.
beze slov, nebyl bych tady psát dnes, a život by byl méně vzrušující, bez literatury a světy plné příběhů, mýtů a jabberwockies.
Napsal Liani MK