jsem teď mužský junior a od prvního ročníku běžím na střední až dlouhé vzdálenosti. Skončil jsem uprostřed sezóny během druhého ročníku. Jsem asi 5 ‚ 11 “ a 154 liber. Myslím, že je důležité si uvědomit, že moje spodní část těla drží téměř veškerý tuk (a sval, pokud existuje, což si myslím, že je to proto, že jsem někdy dokázal mít docela silné nohy), přičemž moje nohy jsou docela srovnatelné s někým, kdo má nadváhu. Trať je také jediný sport, který dělám.
na začátku sezóny bych zůstal s většinou svých přátel, zatímco běháme na tréninku,ale teď se ocitám za dívkami a dokonce i s nadváhou. Je to odrazující, protože bych neměl mít žádnou omluvu, abych byl poražen někým, kdo je o 100 liber více než já. Vždycky mám bolest ve střevě a můj pravý bok začíná bolet (mám široké boky pro chlapa), ale myslel jsem, že bolest je součástí procesu běhu. Nechci to říkat nahlas trenérovi, protože to bude jen vypadat, že se vymlouvám, a asi to neudělá vůbec nic jiného, než že budu vypadat jako slaboch, protože on mi nebude chtít pomoct. Chci být nejen dobrý, ale být lepší nebo na stejné úrovni jako většina mých přátel.
mám pocit, že jsem ztratil respekt svých přátel a vrstevníků, protože jsem tak pomalý. Jsem vyloučen z rozhovorů na našich setkáních a zůstal jsem sám. Nikdo se mnou nechce mluvit. Nevím, jestli je to všechno v mé hlavě, nebo jestli se to skutečně děje, ale je to na hovno a právě teď se cítím jako úplný poražený.
myslím, že jsem ještě nepochopil psychickou houževnatost, která je pro trať ideální, ale na tréninku jsem se snažil víc a víc. Jsem tak frustrovaný a odradený, protože mám pocit, že se všichni stávají lepšími než já, včetně dívek. Je tak trapné být takhle pomalý v běhu se svou postavou. Nedokážu určit, proč jsem tak pomalý. To je většinou chvástání, ale ocenil bych všechny tipy nebo rady, které od vás mohu získat. Jsem tak znechucený. Je to můj sen být dobrý ve srovnání s většinou mých přátel.
Btw zde jsou události, které dělám a moje časy: