celá Vaše deset-rok pro kariéru ’97 až ’07, tam byly noci, kde byste jít do postele a řekne, „udělal jsem dost. Jsem v pohodě. Můžu jít?“Nebo to bylo vždy v zadní části vaší mysli,“ bylo to správně ? Udělal jsem dost?“
to je skvělá otázka. Ne, a důvod, proč to říkám, je ten, že hodně, jak jsem se psychicky připravoval na víkendy, byla práce, kterou jsem dělal během týdne. Tak jsem nechtěl opustit praxi, sledovat nebo jsem nechtěl odejít z posilovny nebo jsem nechtěl šetřit na kardio, protože jsem věděl, že to byl klíč k mému úspěchu, a to je to, co moje mysl běží. Můžu ti říct, o čem jsem přemýšlela. Bylo to spíš jako, “ muž, mohl by to být víkend, kdy mě ten chlap bije a bije mě navždy, a má moje číslo?“Toho jsem se bál nejvíc.
je to zajímavé, protože jsme to nikdy neviděli zvenčí. Bylo to schválně? Nechtěl jsi, aby to ostatní věděli? Vždycky to vypadalo, že to všechno zvládnete.
závodil jsem vyděšeně. Bála jsem se k smrti, aby mě zmlátili. Je to tak šílené, když teď vyprávím tento příběh. Nikdy jsem to neřekl, když jsem závodil. Ale byl jsem vyděšený k smrti, abych byl poražen, každý víkend. Nenáviděl jsem to. Nesnášel jsem ten tlak. Já na to: „sakra, chlape. Doufám, že tohle není víkend.“Jen vyděšený k smrti a strach z toho, že se konečně předběhne, navždy. To mě motivovalo a udržovalo v tvrdé práci. Určitě to byla pekelná cesta, ale to pro mě fungovalo. Nikdy jsem svou konkurenci nepodceňoval. Vždycky jsem si myslel, že jsem beatable. Myslel jsem si, že mám dobrou šanci vyhrát? Samozřejmě, že ano. Měl jsem pocit, že když jsem se umístil na správném místě a udělal jsem práci, kterou jsem měl stejně dobrou šanci vyhrát jako kdokoli jiný? Samozřejmě, že ano. Ale nikdy jsem nešel k bráně jako: „nakopu Chadovi zadek, „nebo“ nakopu Bubbovi zadek.“ Nikdy. Mám pocit, že je můžu porazit, ale oni by mě mohli porazit. To mě motivovalo.
to bylo vaše palivo. Miluji vyprávění tohoto příběhu. V tom závodě v ‚ 05, kde na tebe James přistál v Unadille, jsem stál na kraji trati. Procházel jste smečkou a běžel jste druhý, ale chytal jste Jamese. Pokud jste v tomto motocyklu skončili na druhém místě, můžete vždy získat moto dva a celkově. Ale tvoje máma je, jako, umírá během této moto! Vypadá to, že má záchvat paniky! A já si říkám: „jsou dobří! Vyhráli spoustu závodů. Získali spoustu titulů. Vyhráli miliony dolarů. Čeho se tak bojí?“Ale mám pocit, že jste se z toho dostali.
sto procent. To mi fungovalo. Každý má své vlastní věci. Někteří lidé tam rádi chodí s vědomím a říkají si, že jsou nejlepší a nikdo mě neporazí. To pro mě nefungovalo, protože jsem měl pocit ,že když tam přijdu a budu mít takové myšlení, jako: „vyhraju. Nikdo mě nebije, “ pak nejhorší věc, která se může stát, když jste měli toto myšlení, je, že někdo vyjde a zavolá váš blaf a porazí vás. Pak ses psychicky zhroutil. Tak, to byl můj způsob pohledu na věci.
Přemýšleli jste vůbec, co kdyby k tomuto vypnutí došlo, když jste závodili?
absolutně. Přemýšlel jsem o tom milion různými způsoby. Jak vyvážíte svůj čas mezi motokrosem, supercrossem, praxí a pak se díváte do budoucnosti? V tuto chvíli nebudeme mít mimo sezónu, nebo to bude zkráceno. Kdy vás čeká testování? Myslím, že to hodně týmů dostane do situace. Bude zábavné sledovat, jak týmy reagují z testovacího hlediska a připravují se na 21. Myslím, že největší věcí pro mě by bylo žonglování, jak vyvážím tuto část supercrossu a její motokrosovou část.