Navzdory tomu, jak časté tyto hole se může zdát v některých oblastech, které nejsou zdaleka to, co bývaly. Evropští osadníci psali o obrovských úsecích řek a bažin zcela pokrytých třtinou. Nazývali tyto „canebrakes“ a jako takové přetrvávali kvůli významu Arundinaria pro domorodé Američany. Pravidelné pálení vytvořilo perfektní podmínky pro to, aby se třtině dařilo a dařilo se jí.
protože to bylo kdysi tak plodné, jeho ekologické dopady byly docela obrovské. Mnoho zvířat se spoléhalo na brzdy pro jídlo, přístřeší a místo k chovu. Bohužel, třtina byla také velmi vyhledávaná jako potrava pro dobytek. Neudržitelná pastva si vybrala svou daň, stejně jako potlačení požáru. A co víc, bohatá půda a relativně plochá topografie, ve které tyto hole mají tendenci růst, byly také preferovaným místem pro zemědělství. Ve skutečnosti osadníci používali brzdy jako ukazatel dobrých půd. Obrovské akrů třtiny byly vyčištěny a zorané pod. Bohužel pro cane a stanoviště, které vytvořil, když zmizel, stejně tak dělal hodně z jeho funkce.
po vyčištění se hůl pomalu vrací. Jeho tendence nekvétat často znamená, že se někdy vyprodukuje jen málo semen. Dokonce i klonální reprodukce může být únavná, pokud nejsou přítomny správné podmínky. Hůl ztratila většinu země, ve které kdysi rostla. S ním šly životně důležité součásti jihovýchodního ekosystému. Bylo dokonce naznačeno, že ztráta canebrakes hrála hlavní roli při zániku bachmanova slavíka (Vermivora bachmanii), i když je těžké s jistotou říci.
ačkoli všechny tři druhy třtiny přetrvávají dodnes, nejsou staviteli ekosystémů, kterými kdysi byli. Bude to trvat mnoho změn zde v Severní Americe ekologicky i kulturně, než tyto tři bambusy mohou někdy získat většinu svého bývalého rozsahu. Přesto jsou to zajímavé rostliny, se kterými se můžete setkat, a stojí za to si nějaký čas užít.
Foto Kredity:
Další Čtení: