Rychlá fakta pro děti
Frederick William IV |
Vlády | Předchůdce | Nástupce | Narozen | Zemřel | Pohřeb | Manžel | Dům | Otec | Matka | Náboženství |
---|
Král Fridrich Vilém IV Pruský (německý: Friedrich Wilhelm IV. von Preußen) (15. října 1795 – 2. ledna 1861) byl nejstarší syn a nástupce Fridrich Vilém III Pruský. V letech 1840 až 1861 vládl jako pruský král.
Obsah
- Život
- Původ
- Funguje
- Obrázky pro děti
Život
Frederick William byl vzdělaný soukromých lektorů. Sloužil v armádě během osvobozenecké války proti Napoleonovi I. ve Francii v roce 1814, ale o armádu se nezajímal. Miloval obě architektury a krajiny, zahradnictví a byl patronem několika velkých německých umělců, jako architekt Karl Friedrich Schinkel a skladatel Felix Mendelssohn. V roce 1823 se oženil s Alžbětou Ludovikou bavorskou, ale manželé neměli děti.
Frederick William byl Romantik, a měl nostalgie po Středověku, proto byl konzervativní, již v raném věku. Byl proti liberalizaci i sjednocení Německa a dával přednost tomu, aby Rakousko zůstalo první mocností v německých státech.
V počátku své vlády neměl pokračovat reakční politiky svého otce, on se snížil cenzura tisku a slíbil ústavu, ale on nechtěl, populární zákonodárného shromáždění, ale raději pracovat s aristokracií. Byl luterán, ale propustil vězněného římskokatolického arcibiskupa Kolína a rozhodl se pomoci při stavbě kolínské katedrály. V roce 1844 se zúčastnil oslav dokončení katedrály, takže byl prvním pruským králem, který vstoupil do římskokatolické budovy. Když v roce 1847 konečně svolal Národní shromáždění, nejednalo se o zastupitelský orgán, ale spíše o sjednocenou stravu, která měla právo poskytovat daně a půjčky, ale neměla právo se scházet v pravidelných intervalech.
Když vypukla revoluce v Prusku v Březnu 1848, jako součást Evropské Revoluce roku 1848, král zpočátku se rozhodl bojovat s armádou, ale později se rozhodl si vzpomenout na vojáky a umístit se v čele hnutí na 19.Března. Zavázal se k německému Sjednocení, vytvořil liberální vládu, přijal Národní shromáždění a nařídil, aby byla vypracována Ústava Pruského království. Když však byla jeho pozice opět bezpečnější, rychle vedl armádu k opětovnému obsazení Berlína a v prosinci shromáždění rozpustil. Ještě nějakou dobu byl ale pro sjednocení. Frankfurtský Parlament mu tedy 3. Dubna 1849 nabídl německou korunu. Nepřijal to, ale pokusil se vytvořit svazek německých států s výjimkou Rakouska. Ale poměrně brzy poté se vzdal tohoto plánu, když Rakousko nepřijalo.
když propustil Národní shromáždění, Frederick William se rozhodl mít ústavu s parlamentem se dvěma komorami, aristokratickou horní komorou a zvolenou dolní komorou. Dolní komora byla volena všemi daňovými poplatníky, ale v systému, který byl založen na výši zaplacených daní, takže bohatí měli větší vliv než chudí. Ústava také vyhrazena pro krále pravomoc jmenovat všechny ministry a obnoveno konzervativní okresní shromáždění a provinční diety. A zaručilo, že byrokracie a armáda zůstaly pevně v rukou krále. To byl více liberální systém, než existoval v Prusku před r. 1848, ale byl stále ještě konzervativní systém vlády, ve které panovník, aristokracie, a armáda stále nejvíce energie. Tato ústava trvala až do konce Pruského království v roce 1918.
po mrtvici v roce 1857 byl král částečně ochrnutý a do značné míry duševně slabý, proto se jeho bratr Vilém stal regentem od roku 1858 až do královy smrti v roce 1861, poté se stal králem sám jako Vilém I.
Původ
|
|
|
|
|
Fridrich Vilém I. Pruský | |||||||
|
||||||||||||
|
Prince Augusta Viléma z Pruska |
|
|
|||||||||
|
|
|||||||||||
|
|
Sophia Dorothea Hannover | ||||||||||
|
||||||||||||
|
Frederick William II. |
|
|
|||||||||
|
|
|||||||||||
|
|
Ferdinand Albert II., vévoda Brunšvicko-Luneburský | ||||||||||
|
||||||||||||
|
vévodkyně Louise Amalie z Brunswicku |
|
|
|||||||||
|
|
|||||||||||
|
|
Antoinette Amalie von Brunswick-Luneburg | ||||||||||
|
||||||||||||
|
Frederick William III. |
|
|
|||||||||
|
|
|||||||||||
|
|
Ludvík VIII., Landgrave of Hesse-Darmstadt | ||||||||||
|
||||||||||||
|
Ludvík IX. Hesse-Darmstadt |
|
|
|||||||||
|
|
|||||||||||
|
|
Hraběnka Charlotte Hanau-Lichtenberg | ||||||||||
|
||||||||||||
|
Frederika Louisa z Hesse-Darmstadt |
|
|
|||||||||
|
|
|||||||||||
|
|
Christian III, Počítat Palatine of Hradec Králové | ||||||||||
|
||||||||||||
|
hraběnka palatinová |
|
|
|||||||||
|
|
|||||||||||
|
|
Caroline of Nassau-Saarbrucken | ||||||||||
|
||||||||||||
Frederick William IV of Prussia |
|
|
||||||||||
|
||||||||||||
|
|
Adolf Frederick II, Vévoda z Mecklenburg-Strelitz | ||||||||||
|
||||||||||||
|
Vévoda Charles Louis Frederick Meklenburska, Princ Mirow |
|
|
|||||||||
|
|
|||||||||||
|
|
Princezna Christiane Emilie ze Schwarzburg-Sondershausen | ||||||||||
|
||||||||||||
|
Charles II., velkovévoda z Mecklenburg-Strelitz |
|
|
|||||||||
|
|
|||||||||||
|
|
Ernest friedrich I., Vévody Sasko-Hildburghausen | ||||||||||
|
||||||||||||
|
Princezna Elizabeth Albertine Sasko-Hildburghausen |
|
|
|||||||||
|
|
|||||||||||
|
|
Hraběnka Sophie Albertine z Erbach-Erbach | ||||||||||
|
||||||||||||
|
Louise z Mecklenburg-Strelitz |
|
|
|||||||||
|
|
|||||||||||
|
|
Louis VIII, Lankrabě z Hesse-Darmstadt (=20) | ||||||||||
|
||||||||||||
|
Prince George William Hesse-Darmstadt |
|
|
|||||||||
|
|
|||||||||||
|
|
Hraběnka Charlotte Hanau-Lichtenberg (=21) | ||||||||||
|
||||||||||||
|
Princezna Friederike z Hesse-Darmstadt |
|
|
|||||||||
|
|
|||||||||||
|
|
Hrabě Christian Karl Reinhard z Leiningen-Dagsburg | ||||||||||
|
||||||||||||
|
Marie Luisa Albertina z Leiningenu-Dagsburgu-Falkenburgu |
|
|
|||||||||
|
|
|||||||||||
|
|
hraběnka Kateřina Polyxena ze Solms-Roedelheimu | ||||||||||
|
Works
Frederick William IV of Prussia: královna Bornea. Román. Nicolai-Verlag, Berlín 1997,
- Frederick William IV a pruská monarchie 1840-1862, David E. Barclay, (Oxford, 1995).
Obrázky pro děti
-
krypta, obsahující Sarkofágy Bedřicha Viléma IV. a jeho žena Alžběta Ludovika Bavorská v Kostele Míru, Park Sanssouci v Postupimi